Textový editor OO Writer

Obsah:

Okno programu Obsah nabídek Nový, otevřít, uložit dokument Pohyb v dokumentu Psaní textů Výběr textu pomocí myši Výběr textu pomocí klávesnice Editace textu Drag & Drop Hledání a nahrazování

Formátování písma Formátování odstavce Formátování stránky Tabulka Textové pole Grafika Další objekty Oblasti dokumentu Kontrola pravopisu Tisk

Co by to bylo za kancelářský balík, který by neobsahoval nástroj pro psaní dopisů, objednávek, knih, prostě čehokoliv. Textový editor OO Writer (OOW) vychází ze svého předchůdce StarOfice Writer a nijak výrazně se neliší. Vlastně se neliší příliš ani od MS Word, což výrazně pomůže těm z vás, kteří si těžko zvykají na nové věci.

Okno programu
Jak vidíte z toho obrázku, obsahuje okno programu kromě místa pro psaní dokumentů (právě zde) také soustavu příkazů v nabídkách, několik panelů nástrojů a také stavový řádek pro informování.
Po spuštění textového editoru je v okně prázdný dokument, do kterého můžeme okamžitě začít psát.

Obsah nabídek:
Pro příkazy pro manipulaci s dokumenty jsou v nabídce Soubor, úpravy textu a práce se schránkou  v nabídce Úpravy, volby modu zobrazení najdeme v nabídce Zobrazit, funkce pro vkládání speciálních objektů v nabídce Vložit, nastavení formátu textu, odstavců, stránek se nacházejí v nabídce Formát, různé nástroje nalezneme v nabídce Nástroje, příkazy pro práci s okny jsou v nabídce Okno a nápověda je obsažena v nabídce Nápověda.

Vytváření nových dokumentů, otevírání existujících souborů, ukládání a zavírání:
Nový dokument je vytvořen automaticky po spuštění programu. Pokud chceme vytvořit ještě další prázdný dokument, jednoduše stiskneme třetí tlačítko na panelu nástrojů (stránka s modrým textem) nebo příkazem Nový - Text document (textový dokument) v nabídce Soubor.
Již existující dokument otevřeme stiskem tlačítka nebo opět příkazem z nabídky Soubor - Otevřít. Dialog oproti standardu obsahuje rozbalovací seznam Verze, kde můžeme vybrat, která verze dokumentu má být otevřena.
Po skončení práce je potřeba dokument uložit na disk. Nejjednodušší postup je tlačítko nebo příkaz Soubor- Uložit. Jméno souboru je požadováno pouze jednou, při dalším ukládání je automaticky uloženo do daného souboru. Chceme-li uložit soubor pod novým jménem, vybereme příkaz Uložit jako... v nabídce Soubor.
Pokud není soubor při zavírání uložen, nemusíme se bát ztráty práce, neboť se nás program zeptá, zda dokument nechcete nejprve uložit. Pro uložení zvolíme tlačítko Uložit, jinak Zahodit (Zrušit zruší uzavření). 

Pohyb v dokumentu
V dokumentu se můžeme pohybovat několika způsoby. Můžeme přitom používat myš nebo šipky. Pohyb pomocí myši je zřejmě jasný a tak pouze vypíšu několik klávesových zkratek pro pohyb v dokumentu pomocí šipek:

Pro pohyb v krátkém dokumentu je toto poměrně dostačující, ale pohybovat se rozsáhlým dokumentem o několika desítkách stran by bylo pouze pomocí šipek velice složité. Proto obsahuje OO Writer funkci nazvanou Navigace. K této funkci se dostaneme pomocí tlačítka ve spodní části svislého posuvníku. Po stisku se objeví okénko s 18 ikonkami. Každá ikonka reprezentuje jeden typ objektu, který se může v dokumentu nacházet, například záložky, tabulky, textové rámce, grafika, OLE objekty a další. Pro pohyb v rozsáhlém dokumentu je dobré používat záložky, které mají stejnou funkci jako ty, které používáme do knih. Na libovolné místo ji vložíme pomocí příkazu Záložka... z nabídky Vložit. Stačí nyní napsat název záložky a stisknout OK. Mezi záložkami se poté můžeme jednoduše pohybovat tak, že v navigátoru vyberete ikonku a poté buď nebo .
V dokumentu se můžeme pohybovat také po jednotlivých stranách a to tak, že v navigátoru vyberete ikonku .

Psaní textů
Nyní se již dostáváme k samotnému psaní. Nebudu vás zde učit psát, pouze bych vás chtěl upozornit na některé chyby, které začátečníci, ale i pokročilí (občas i já) dělají. Při psaní textů v moderních editorech se konce řádků neukončují klávesou ENTER, jako je tomu při psaní na psacím stroji, ale píše se dále, neboť program sám vhodně řádek zalomí. Pokud totiž každý řádek ukončovali ENTERem, budeme mít později problémy při formátování a s některými dalšími funkcemi. Klávesu ENTER používáme pouze k ukončení odstavců.
Při psaní textů si nelámeme hlavu s formátováním. Text formátujte teprve tehdy, když máte napsaný ucelený úsek. Je to jednodušší a ušetříme si tím čas. O formátování si povíme něco v dalším textu.
Výhodou počítače oproti psacímu stroji je možnost připsání textu do již napsaného. Pokud kamkoliv do textu umístíme kurzor, můžeme začít psát a text za kurzorem se bude posouvat.  Toto ale platí pouze v případě, že na stavovém řádku je vidět nápis INSRT. Tomuto módu se také říká vkládání. Pokud je tam uvedeno OVER (neboli mód přepisovací), bude text za kurzorem postupně nahrazován novým. Přepínat mezi přepisování a vkládáním můžete klávesou INSERT nebo klepnutím myší na nápis OVER resp. INSRT.
Text před kurzorem můžeme vymazat klávesou BACKSPACE (šipka vlevo umístěna nad ENTERem), text, který následuje za kurzorem, vymažeme klávesou DELETE. Delší úsek textu vymažeme nejlépe tak, že si úsek nejprve označíme a poté stiskneme klávesu DELETE.

Výběr textu pomocí myši
Jistě asi tušíte, že pokud by existoval pouze jediný způsob, jak text pomocí myši označit, nebylo by to na samostatnou kapitolku.
Pomocí myši text označíme jednoduše tak, že najedeme na místo, kde má výběr začínat, stiskneme levé tlačítko a táhneme na místo, kde výběr bude končit. Pokud je toto místo mimo obrazovku, není to problém, protože pokud najedeme ke spodnímu okraji okna, text začne rolovat, čímž se dostaneme tam, kam chceme.
Druhou možností, jak text označit, je umístit kurzor na začátek úseku, myší najet na místo, kde bude výběr končit, podržet klávesu SHIFT a k tomu stisknout levé tlačítko myši.
Vybrat můžeme najednou i více oblastí. Při tomto způsobu výběru je nutné držet stisknutou klávesu CTRL. Přitom můžeme kombinovat všechny postupy dohromady.
Pokud patříme mezi línější lidi a zdá se nám toto příliš složité, nabízí OO Writer několik ulehčení. Zkuste si vybrat úsek textu pomocí myši ve standardním módu (ve stavovém řádku je STD), v rozšiřujícím módu (EXT - viz výběr s klávesou SHIFT) a v módu doplňovacím (ADD - výběr více úseků najednou). Mezi jednotlivými módy se přepíná kliknutím na stavový řádek v oblasti pátého pole. Do módu STD se vrátíte jednoduše stiskem klávesy ESC.
Celé slovo vyberete dvojklikem levého tlačítka myši, řádek trojklikem.

Výběr textu pomocí klávesnice
I pomocí klávesnice lze vybrat část textu. Pominu-li klávesovou zkratku CTRL+A, kterou vyberete celý text, existuje ještě spousta dalších, které vám nyní představím.
K výběru textu pomocí klávesnice používáme tytéž klávesové zkratky, jako pro pohyb v dokumentu. Tyto klávesové zkratky ovšem musíme doplnit tím, že přitom držíme klávesu SHIFT. Při výběru můžeme též používat módy zmíněné v předchozí kapitolce (STD, EXT a ADD).
Samozřejmostí je také, že můžeme kombinovat výběr pomocí klávesnice a myši.

Editace textu
Nyní již umíme část textu vybrat, ale ještě nevíme, co s takto vybraným textem můžete dělat. Možností je několik. Zaprvé můžeme vybraný text smazat (klávesou DELETE či BACKSPACE), můžeme jej zkopírovat do schránky (klávesovou zkratkou CTRL+C) resp. vyjmout (CTRL+X) a poté vložit tak na jiné místo v dokumentu či třeba úplně do jiného programu (CTRL+V). Vybraný text také můžeme nahradit tím, který jste již dříve do schránky zkopírovali.
Vybraný text můžeme také posouvat. Je možné použít metodu vyjmutí a následného vložení na nové místo (viz předchozí odstavec) nebo postupem Drag & Drop (česky by se to dalo přeložit jako Táhni a pusť).

Metoda Drag & Drop
Metoda Drag & Drop spočívá v následujících pěti krocích:

1. označíme objekt nebo část textu (můžeme použít jakoukoli metodu výběru)
2. kurzor myši umístíme kamkoli dovnitř bloku či objektu
3. stiskneme levé tlačítko myši a držíme jej (šipka myši bude doplněna o malinký rámeček)
4. kurzor myši přesuneme na nové místo (v textu se pohybuje šedivá svislá čárka, která nám ukazuje, kam by byl objekt nebo výběr umístěn, kdybychom levé tlačítko pustili)
5. pustíme tlačítko myši a objekt nebo výběr bude na nové místo přesunut

Přesouvaný objekt nebo výběr nelze přesunout na sebe samého (kurzor myši se změní na přeškrtnuté kolečko).
Metodou Drag & Drop lze na nové místo přenést pouze kopii objektu či výběru, přičemž postup je stejný, pouze musíme při kopírování držet navíc stisknutou klávesu CTRL.

Hledání a náhrada slov v textu
Potřebujeme-li v textu najít konkrétní text, je zde funkce Hledat a nahradit v nabídce Úpravy.Otevře se dialogové okno, ve kterém je spousta možností nastavení hledání resp. nahrazování. Do pole Hledat napíšeme hledaný výraz, do políčka Nahradit za případný výraz, kterým bude nalezený výraz nahrazen. V rámečku Volby můžeme určit, zda se mají hledat pouze celá slova, zda má být brán ohled na velikost písmen, zda se má prohledat pouze vybraný text, zda má program hledat od pozice kurzoru směrem k začátku. Pole Hledání podobností umožňuje vyhledání výrazu, který se od toho zadaného v poli Hledat liší o několik znaků. Stiskem tlačítka ... se otevře okénko umožňující doplňková nastavení pro Hledání synonym. Zde zvolíme (v pořadí odshora), kolik znaků může být v nalezeném řetězci jiných, kolik znaků může být navíc a kolik znaků může chybět oproti v řetězci hledanému. Volbou Zkombinovat jednotlivá nastavení sloučíme. Na ukázku pro jednodušší pochopení dva příklady: 

Po nastavení vlastností hledání máme několik možností, jak pokračovat. Buď můžeme dialog zavřít a nehledat nic, vyhledat následný výskyt výrazu (tlačítko Najít), vyhledat všechny výskyty (tlačítko Najít vše), nahradit následující výskyt výrazu (tlačítko Nahradit), nahradit všechny výskyty výrazu (tlačítko Nahradit vše). Tlačítko Nápověda vyvolá nápovědu (jak jinak než anglickou), tlačítkem Formát můžeme určit, jaký formát musí nalezený řetězec mít. Nastavit můžeme vlastnosti písma a odstavce (vzhledem ke specifičnosti této funkce vás jí nebudu dále zatěžovat). Zrušení formátu provedeme tlačítkem Bez formátu.

Formátování - písmo
První věc, kterou se naučíme, je nastavení vlastností písma. Měnit můžeme velikost, druh a řez. Pojmy velikost a druh písma jsou asi jasné, řezem písma je myšleno, zda jde o písmo tučné, kurzívu, podtržené či přeškrtnuté či vzájemné kombinace předchozích.
Změna velikosti písma: Ke změně můžeme použít panel Formát (viz obrázek). V rozbalovacím seznamu jednoduše vybereme novou velikost. Velikost je udávána v bodech, což jsou standardní jednotky. Velikost celého textu volíme s ohledem na čitelnost (pro text na stránce formátu A4 je doporučená velikost 10 až 12 bodů).
Změna druhu písma: Druh písma zvolíme v rozbalovacím seznamu. Při standardním nastavení je název písma napsán právě tak, jak vypadá ve skutečnosti, což nám usnadní výběr. Různé druhy písma je nutné používat střídmě a s rozvahou, protože nadměrným počtem můžeme spíše uškodit než prospět. Vzhledem k tomu, že v češtině používáme nad některými písmeny háčky případně čárky, je nutné vybrat písmo, které jejich psaní umožní. Bohužel většina písem je hlavně pro anglicky píšící, proto některá písma jsou v seznamu několikrát pod sebou (např. Times New Roman). První je bez doplňujícího označení, ostatní mají v závorce napsáno, pro jaké jazyky Evropy se dají s nimi psát. Pro český texty používáme většinou písma bez dalšího označení nebo s označením CE (ale pozor: některá písma nemají doplňující označení, ale český text s nimi nenapíšeme). Pro čitelnost textu je vhodné používat písma jako Arial nebo Times New Roman. Ozdobná písma jsou sice pěkná, ale hodí se pouze nad nadpisy. Je rozhodně nevhodné psát celý text ozdobným písmem.
Naprostá většina písem je TrueType, což zjednodušeně znamená, že tak, jak písmo vypadá na obrazovce, bude vypadat i po vytisknutí. Některé druhy písma obsahují pouze nejrůznější znaky, což vám umožní vložit do dokumentu např. šipku, znaky zvěrokruhu, čísla v kolečkách atd.
Změna řezu písma: Samozřejmostí je také určení tzv. řezu písma. Různé řezy písma používáme hlavně ke zvýraznění důležitých částí textů. Můžeme použít písmo tučné, kurzívu, podtržené a různé kombinace předchozích. Nastavit řez písma není složité. Slouží k tomu tlačítka B (tučné), i (kurzíva) a U (podtržené).
Barva písma, pozadí a stránky: Měnit můžeme i barvy. Pro rychlou změnu barev slouží tři tlačítka na formátovacím panelu úplně vpravo. Jejich význam je v pořadí zleva: barva písma, barva pozadí písma a barva pozadí řádky. Pro výběr barvy stačí stisknout tlačítko myši nad tlačítkem a držet jej do doby, něž se objeví plovoucí tabulka, ve které vybereme požadovanou barvu. Příslušná barva se poté objeví též na příslušném tlačítku. Pro další použití téže barvy stačí pouhé stisknutí a uvolnění tlačítka myši (nemusíme čekat na zobrazení tabulky. Potřebujeme-li nastavit bezbarvé pozadí, vyberte z tabulky Bez výplně. 
Další vlastnosti písma: Již umíme nastavit druh písma, jeho velikost a řez. OO Writer nabízejí daleko více nastavení. Tyto však nejsou přístupné přímo z panelu, ale z dialogového okna Znak (příkazem Formát - Znak). V tomto okně je pět karet:

1. Písmo: Na této kartě vybereme druh písma, řez, jeho velikost, barvu a jazyk (pro češtinu Česky)). V poli dole vidíme, jak bude výsledek vypadat.

2. Efekty pro písmo: Zde zvolíme další efekty. Vlevo vybereme možnost podtržení (a barvu) a přeškrtnutí (a pouze slova), V rozbalovacím seznamu Efekty můžeme zvolit, zda má být velikost písmen tak, jak je (Žádný), nebo mají být VŠECHNA VELKÁ, všechna malá, KAPITÁLKY nebo první písmeno každého slova velké (Title). Pomocí Stín, Obrys a Blikání můžeme určit, jak bude písmo vypadat (blikání bude pochopitelně viditelné pouze na obrazovce)

3. Umístění: umožní nastavit text jako horní či dolní index.
   V části Umístění můžeme nastavit, jak má být text indexu veliký a o kolik procent má být horní či dolní index snížen nebo zvýšen oproti textu.
   Část Rotace / škálování nabízí volby otočení písma o 90 a 270° a procentuální šířku. Zatržením Přizpůsobit řádce nastaví šířku znaků tak, aby se vešly svisle na řádek. Šířku můžeme určit i manuálně.
   Dále máme možnost určit vzdálenost mezi jednotlivými znaky. Tu nastavíme v části Rozestup. Nejprve vybereme, zda má být vzdálenost mezi znaky normální (Výchozí), rozšířená nebo zúžená. Zaškrtávací políčko Kerning párů umožní snížit vzdálenost mezi některými dvojicemi písmen (např.: A V na AV - spodní část A a horní část V jsou nad sebou, čímž se sníží požadované místo a zlepší se čitelnost textu).

4. Hypertextový odkaz: Na této kartě nastavíme vlastnosti odkazu, jako URL adresu, jméno odkazu (Name), cílové okno odkazu (Cílový rámec - _blank = nové okno, _self = aktuální okno), styl odkazu.

5. Pozadí: Tato karta vám umožní výběr barvy pozadí textu.

Formátování - odstavec
Nejprve se opět podíváme na vlastnosti, které se dají upravit přímo z panelu nástrojů. Pomocí panelu nástrojů můžeme určit zarovnání (první čtyři tlačítka na obrázku. Zprava: zarovnání vlevo, na střed, vpravo a do bloku). Další dvě tlačítka umožňují přidání číslování či odrážek před odstavec. Poslední dvě zase umožní zmenšení resp. zvětšení odsazení odstavce.
To by ale toho bylo málo. Pro další možnosti musíme opět otevřít dialogové okno. To provedeme příkazem Odstavec z nabídky Formát. V dialogu je osm karet:

1. Odsazení & vzdálenost: V rámečku Odsazení nastavíme odsazení zleva, zprava, a odsazení prvního řádku. Volbou Automaticky určíme, že odsazení prvního řádku bude vždy o 0,5 centimetru větší než to, které je nastaveno v poli Zleva.
   Rámeček Vzdálenost obsahuje nastavení odsazení odstavce odshora a odspoda.
   Rozteč mezi jednotlivými řádky odstavce máme možnost nastavit v rámečku Řádkování. Máme na výběr ze sedmi možností: Jednoduchá, jeden a půl násobek, dvojitá (Double), v procentech (Proportionalní), minimální, odstup prvního řádku a pevná (Fixní). V posledních čtyřech případech musíte rozměr určit v poli napravo.
2. Zarovnání: Zde určíme zarovnání odstavce. Odstavec můžeme zarovnat vlevo, vpravo, na střed nebo do bloku. V posledním případě máme ještě možnost určit zarovnání posledního řádku. Pokud bude poslední řádek tvořit pouze jediné slovo, může být i to roztaženo na celý řádek (volbou Rozšířit jedno slovo).
   Když jsme již u zarovnání, můžeme ještě určit vertikální zarovnání (ve spodní části dialogu).
3. Tok textu: Na této kartě můžeme nastavit vlastnosti dělení slov a plynutí odstavce.
   Rámeček Dělení slov obsahuje nastavení několik nastavení. Pokud vybereme volbu Automaticky, bude program automaticky dělit slova. Ve dvou polích nastavíme, kolik písmen musí zůstat na konci a na začátku řádku po rozdělení slova a kolik řádků po sobě může končit rozděleným slovem (0 znamená neomezený počet).
   V rámečku Volby můžeme určit, že před nebo za odstavcem bude konec stránky resp. sloupce (musíme aktivovat volbu Zalomení). V případě stránky můžeme určit šablonu a nové číslo stránky. Pokud chceme, aby byl celý odstavec na jedné stránce, zvolíme Nedělit řádky, případně můžete určit, aby byl odstavec na stejné stránce, jako následující (vhodné v případě nadpisů). Z typografického hlediska je vhodné mít zatržené volby Kontrola sirotků a Kontrola vdov. Těmito volbami zamezíme vzniku sirotků (první řádek odstavce, který je samostatně umístěn na konci předchozí stránky než zbytek odstavce) a vdov (naopak poslední řádek odstavce, který je umístěn na začátku následující stránky oproti zbytku odstavce).
4. Číslování: Zde si můžeme nastavit různé vlastnosti číslování či formát odrážek.
5. Tabulátory: Umožňuje vkládání, nastavování či mazání tabulátorů.
   Vložení tabulátoru: Do pole Umístění napíšeme umístění tabulátoru v centimetrech, v rámečku Typ vybereme typ tabulátoru (zda se text bude podle něj zarovnávat vlevo, vpravo či na střed resp. podle nějakého znaku, který napíšeme do pole Znak. V rámečku Vyplnit znakem vybereme případný vodící znak a nyní stačí stisknout tlačítko Nový. Tlačítkem Smazat vybraný tabulátor vymažeme, tlačítkem Smazat vše vymažeme všechny.
6. Iniciály: Tato karta nabízí možnost vytvořit na začátku každého odstavce iniciálu (velké první písmeno přes několik řádků). Tato funkce umožní ozdobit vaše dokumenty. Chceme-li iniciálu vytvořit, zvolíme Zobrazovat inociálu, zvolíme počet písmen. Zatržením pole Celé slovo můžeme použít jako iniciálu celé první slovo odstavce), dále můžeme určit, na kolik řádků bude iniciála zasahovat a vzdálenost od textu. Do pole Text můžeme napsat nahrazující text a v poli Styl znaku vybereme styl tohoto textu.
7. Okraje: Potřebujeme-li vybraný odstavec ohraničit rámečkem, můžeme tak učinit na této záložce. V rámečku Uspořádání čar určíme, ze kterých stran bude ohraničení provedeno, vybereme styl čáry, dále určíme vzdálenost čáry od textu a v rámečku Styl stínování vybereme styl stínu.
8. Pozadí: Zde si nastavíme vlastnosti pozadí. Můžete umístit na pozadí jednu barvu nebo obrázek. Nastavení barvy pozadí zde již bylo zmíněné, takže se zaměřím pouze na nastavení obrázku. Tlačítkem Listovat jej vybereme a v rámečku Typ můžete určit vzhled. Obrázek může být umístěn dlaždicově, roztažen (Oblast), nebo můžete umístění určit.

Formátování stránky
Když už máme zformátován text i odstavce, nezbývá, než se vrhnout na formátování stránky. Pro tento účel nejsou na panelu nástrojů žádná tlačítka, takže se ihned vrhnu do popisu dialogového okna Formát - Stránka.
Dialog je opět rozdělen na osm karet:

1. Organizátor: Na první záložce můžeme určit styl této a následující stránky.
2. Stránka: V rámečku Okraje určíme velikost okrajů stránky, rámeček Nastavení rozvržení obsahuje nastavení, zda mají být okraje použity na všechny stránky stejné (Vpravo a vlevo), zda mají být okraje zrcadlové (například vnitřní okraj širší - pro vazbu). Styl číslování nastavíme v seznamu Formát, v rámečku Formát papíru formát stránky (velikost, zda bude na výšku či na šířku).
3. Pozadí: Zde si nastavíme vlastnosti pozadí. Můžete umístit na pozadí jednu barvu nebo obrázek. Nastavení barvy pozadí zde již bylo zmíněné, takže se zaměřím pouze na nastavení obrázku. Tlačítkem Listovat jej vybereme a v rámečku Typ můžete určit vzhled. Obrázek může být umístěn dlaždicově, roztažen (Oblast), nebo můžete umístění určit.
4. Záhlaví: Karta pro nastavení vlastností záhlaví. Záhlaví zapnuto aktivuje ostatní volby, pole Mezery obsahuje vzdálenost záhlaví od textu stránky, dále zadáme výšku záhlaví (pole Automatická úprava výšky přizpůsobí výšku záhlaví textu v záhlaví), levý a pravý okraj. Stejný obsah vlevo/vpravo určuje stejné záhlaví pro liché a sudé stránky. Tlačítkem Více určíme ohraničení a pozadí záhlaví.
5. Zápatí: viz. předchozí.
6. Okraje: Potřebujeme-li vybraný odstavec ohraničit rámečkem, můžeme tak učinit na této záložce. V rámečku Uspořádání čar určíme, ze kterých stran bude ohraničení provedeno, vybereme styl čáry, dále určíme vzdálenost čáry od textu a v rámečku Styl stínování vybereme styl stínu.
7. Sloupce: Tato karta nám umožní umístit text do několika sloupců. Zadáme počet, můžeme určit šířku sloupce v rámečku v poli Šířka pro každý sloupec samostatně, případně pokud si přejeme sloupce stejně široké, stačí zatrhnout volbu Automatická šířka. Mezi sloupci může být oddělující čára (určíme styl, výšku a případně umístění, pokud zadáme méně než 100%)
8. Poznámka pod čarou: Poslední karta obsahuje nastavení vlastností poznámek pod čarou. V rámečku Oblast poznámek pod čarou určíme velikost (maximálně velikost textu na stránce = Ne větší než oblast stránky nebo vlastní maximální velikost) a vzdálenost od textu.
   V rámečku Oddělovací čára určíme vlastnosti oddělující linky.

Práce s tabulkami
Moderní textové editory umožňují do textu vkládat nejrůznější objekty. Jedním typem objektu je tabulka.
Tabulku do textu vložíme tak, že kurzor umístíte na místo, kde má nová tabulka vzniknout, poté volbou Insert (Vložit) - Table (Tabulku) otevřeme dialogové okno.
Napíšeme jméno tabulky a v rámečku zadáme počet sloupců a řádek. Má-li mít tabulka záhlaví, vybereme volbu Záhlaví a v případě, že chceme, aby se záhlaví opakovalo na začátku každé stránky, vybereme také příslušnou volbu. Někdy můžeme chtít, aby tabulka zůstala celá na jedné stránce a nebyla rozdělena, v tomto případě zvolíme volbu Nerozdělovat tabulku. Má-li mít tabulka mřížku (ohraničení buněk tabulky), zvolíme Okraj.
Samozřejmě, že i tabulka má svůj vlastní formát. Předně můžete vybírat z již vytvořených formátů, které se skrývají pod tlačítkem Automatický formát....
V tabulce se pohybujeme mezi buňkami klávesou TAB vpřed a SHIFT+TAB vzad. Pokud dosáhneme konce řádku, bude kurzor  automaticky posunut na další řádek a v případě, že další řádek tabulky neexistuje, bude vytvořen. Proto stačí ponechat při tvorbě tabulky počet řádků na hodnotě 2 a řádky podle potřeby přidávat. V jednotlivých buňkách se pohybujeme podle zvyku šipkami.
Pro jednoduchou práci s tabulkou slouží tlačítka, která se objevila na panelu nástrojů (vidíte je i na obrázku). Význam jednotlivých tlačítek:

1. Vloží vzorec součtu do aktivní buňky. Více o vkládání vzorců do tabulek se dozvíte v části, věnované tabulkovému kalkulátoru.
2. Změny ve velikosti řádku/sloupce ovlivní pouze okolní řádky/sloupce
3. Změny ve velikosti řádku/sloupce ovlivní velikosti řádků/sloupců v celé tabulce, ale tabulka bude mít stále stejnou velikost
4. Změny ve velikosti řádku/sloupce ovlivní celkovou velikost tabulky
5. Vybrané buňky budou spojeny do sebe. V případě, že buňky obsahují data, budou ve výsledné buňce na samostatném řádku.
6. Rozdělí vybrané buňky. V dialogovém okně zvolíme počet nově vzniklých buněk z každé vybrané (při dvou vybraných buňkách a čísle 3 vznikne 6 nových buněk. V rámečku Směr zvolíme také způsob rozdělení (vodorovné nebo svislé) a stiskneme OK.
7. Nastavení šířky sloupců. Po stisku tlačítka se objeví čtyři nové ikonky. V pořadí shora mají tento význam: sloupce stejně široké, řádky stejně vysoké, řádky vysoké podle potřeby a sloupce široké podle potřeby.
8. Vloží řádek pod aktivní
9. Rozdělí aktuální sloupec na dva
10. Odstraní řádek, v němž se nachází kurzor
11. Odstraní sloupec, v němž se nachází kurzor
12. Nastavení ohraničení vybraných buněk
13. Změna tloušťky čáry ohraničení vybraných buněk
14. Změna barvy výplně vybraných buněk

Je vám snad jasné, že se dá nastavit mnohem více, než pouze těchto pár vlastností. K tomu ale potřebujeme opět dialogové okno. K dialogovému oknu se dostaneme více způsoby. Prvním z nich je opětovné zvolení volby Vložit - Tabulku nebo Formát - Tabulka. Ať už použijeme jakýkoliv způsob, otevře se nám dialogové okno a v něm pět karet:

1. Tabulka: Na této kartě můžeme určit jméno tabulky a šířku (pole Width). Rozměry jdou nastavit i relativně, neboli v procentech velikosti textové oblasti stránky. V rámečku Vzdálenost nastavíme odsazení tabulky od okolního textu shora, zdola a od krajů stránky zleva a zprava. Vodorovné zarovnání tabulky na stránce provedeme v rámečku Zarovnání. Tabulku lze rozprostřít po celé šířce stránky (Automaticky), nebo máme na výběr dalších pět možností.
2. Tok textu: Před nebo za tabulku můžeme vložit konec stránky nebo sloupce po vybrání volby Zalomení. V případě stránky je zde možnost určit číslo stránky a šablonu. Rozdělení tabulky zakážeme volbou Nedělit tabulku a můžeme spojit tabulku s následujícím odstavcem tak, že budou na jedné stránce. Volba Opakovat nadpis umožní opakování záhlaví tabulky na každé nové stránce.
   V rámečku Svislé zarovnání určíme svislé zarovnání textu nahoru, na střed buňky, či dolů.
3. Sloupce: Na této kartě určíme šířku jednotlivých sloupců. Šířku můžeme měnit u všech sloupců najednou (po volbě Rovnoměrně rozložit sloupce). Změníme-li šířku jednoho sloupce, bude automaticky provedena změna šířky sousedního sloupce tak, aby šířka celé tabulky byla stejná, jako před změnou. Pro zúžení sloupce a tím i celé tabulky musíme před změnou šířky sloupce vybrat volbu Přizpůspbit šířku tabulky.
4. Ohraničení: Potřebujeme-li vybraný odstavec ohraničit rámečkem, můžeme tak učinit na této záložce. V rámečku Uspořádání čar určíme, ze kterých stran bude ohraničení provedeno, vybereme styl čáry, dále určíme vzdálenost čáry od textu a v rámečku Styl stínování vybereme styl stínu.
5. Pozadí: Zde si nastavíme vlastnosti pozadí. Můžete umístit na pozadí jednu barvu nebo obrázek. Nastavení barvy pozadí zde již bylo zmíněné, takže se zaměřím pouze na nastavení obrázku. Tlačítkem Listovat jej vybereme a v rámečku Typ můžete určit vzhled. Obrázek může být umístěn dlaždicově, roztažen (Oblast), nebo můžete umístění určit. Ještě je možné určit, zda bude volba platná pro buňku, řádek nebo tabulku.

Samozřejmostí je také formátování textu v tabulce, které je shodné s editováním jakéhokoliv textu.

Textové pole
Textový rámec je objekt, který obsahuje opět text, stejně jako tabulka. Výhodou textového pole proti klasickému textu je jejich možnost vzájemného vnořování a také to, že se dá nastavovat obtékání okolního textu a umístění textového pole nezávisle na něm. Pole vložíme příkazem Vložit - Rámeček. V dialogovém okně nastavíme jednotlivé vlastnosti pole. Dialogové okno obsahuje osm karet:

1. Typ: Tato karta nám umožní určit velikost a umístění textového pole v dokumentu. Určíme zde šířku a výšku. Hodnoty můžeme nastavit i relativně (neboli v procentech velikosti textové oblasti stránky) po aktivaci pole Relativní. Volba Zachovat poměr určuje, že při změně jednoho rozměru bude automaticky přizpůsoben rozměr druhý a volba Automatická výška zase určí, že výška bude přizpůsobena obsahu. Textové pole je možné ukotvit ke stránce, odstavci nebo textu, nebo se může textové pole chovat jako jediného písmeno. To vše v rámečku Ukotvění. Rámeček Umístění slouží k určení vodorovné a svislé pozice. Vodorovně lze textové pole zarovnat vlevo, na střed, vpravo nebo vlevo s určením vzdálenosti. Ve svislém směru může být textové pole zarovnáno nahoru, na střed, dolů nebo nahoru s určením vzdálenosti. V poli k určíme, vzhledem k čemu je zadaná pozice. V rámečku je ještě volba Zrcadlit na sudých stránkách, která zajistí zrcadlové otočení vzdáleností na opačné stránce.
2. Volby: Zde můžete určit jméno textového pole, v rámečku Zamknout pro změnu to, co má být chráněno (obsah, umístění nebo velikost,). Volba Editovatelné v dokumentu pouze pro čtení dovolí úpravu textového pole v dokumentu, který bude určen pouze pro čtení. Aby byl obsah rámečku vytisknut spolu s dokumentem (jinak je zde místo něj prázdné místo), je nutné ponechat volbu Tisk zatrženu.
3. Obtékání textu: Obtékání je poměrně důležitá vlastnost textových polí, proto ji můžeme nastavit na této kartě. Obtékání znamená, jak se chová okolní text k textovému poli. Obrázky jsou snad dosti výmluvné, proto se zmíníme přímo o volbě První odstavec, která znamená, že obtékat textové pole může pouze odstavec, ke kterému pole náleží a ostatní odstavce budou umístěny pod polem. Volba Na pozadí znamená v případě obtékaní přes, že je textové pole pod textem.
4. Hypertextový odkaz: Chceme-li, aby textové pole bylo zároveň hypertextovým odkazem, stačí zadat do pole URL adresu, do pole Name jméno odkazu a v poli Target určit, v jakém okně se má odkazovaná adresa otevřít.
5. Ohraničení: Potřebujeme-li vybraný odstavec ohraničit rámečkem, můžeme tak učinit na této záložce. V rámečku Uspořádání čar určíme, ze kterých stran bude ohraničení provedeno, vybereme styl čáry, dále určíme vzdálenost čáry od textu a v rámečku Styl stínování vybereme styl stínu.
6. Pozadí: Zde si nastavíme vlastnosti pozadí. Můžete umístit na pozadí jednu barvu nebo obrázek. Nastavení barvy pozadí zde již bylo zmíněné, takže se zaměřím pouze na nastavení obrázku. Tlačítkem Listovat jej vybereme a v rámečku Typ můžete určit vzhled. Obrázek může být umístěn dlaždicově, roztažen (Oblast), nebo můžete umístění určit.
7. Sloupce: Tato karta nám umožní umístit text do několika sloupců. Jejich počet zadáme do pole Sloupce, šířku sloupce určíme v rámečku Šířka pro každý sloupec samostatně, případně pro sloupce stejně široké, stačí zatrhnout volbu Automatická šířka. Mezi sloupci může být oddělující čára, kterou nastavíme v rámečku Oddělovací čára.
8. Makro: Vytváření maker není pro začátečníka snadné a k pochopení je potřeba znát programovací jazyk. Jazyk je podobný Basicu (či spíše Visual Basicu), takže kdo tento jazyk ovládá, bude pro něj vytváření maker snadné.

Grafika
Další objekt, který lze do dokumentu vložit, je grafika, neboli obrázek. Obrázek vložíme pomocí příkazu Vložit - Obrázky - Ze souboru...). V dialogovém okně vyberte soubor, který chcete vložit.
Pro práci s obrázky je zde opět panel nástrojů (dokonce dva), které vidíme nahoře.
Význam jednotlivých tlačítek:

Dialogové okno, ve kterém můžeme nastavit daleko více vlastností, otevřeme tlačítkem 12 na druhém panelu. Dialog obsahuje devět karet, které si nyní opět přiblížíme:

1. Typ: Tato karta nám umožní určit velikost a umístění obrázku v dokumentu. Určíme zde šířku a výšku. Hodnoty můžeme nastavit i relativně (neboli v procentech velikosti textové oblasti stránky) po aktivaci pole Relativní. Volba Zachovat poměr určuje, že při změně jednoho rozměru bude automaticky přizpůsoben rozměr druhý a volba Původní velikost zase nastaví původní velikost obrázku.
   Obrázek je možné zarovnat vůči stránce, odstavci nebo textu. Nebo můžeme obrázku přisoudit chování jediného písmene. To vše v rámečku Ukotvení.
   Rámeček Umístění slouží k určení vodorovné a svislé pozice. Vodorovně lze obrázek zarovnat vlevo, na střed, vpravo nebo vlevo s určením vzdálenosti. Ve svislém směru může být obrázek zarovnán nahoru, na střed, dolů nebo nahoru s určením vzdálenosti. V poli k určíte, vzhledem k čemu je zadaná pozice.
   V rámečku Umístění je ještě volba Zrcadlit na sudých stránkách, která zajistí zrcadlové otočení vzdáleností na opačné stránce.
2. Volby: Zde můžeme určit jméno obrázku, do pole Alternativní text můžeme napsat text, který se objeví místo obrázku, pokud uživatel má vypnuté zobrazování grafiky, v rámečku Zamknout pro změnu to, co má být chráněno (obsah, umístění nebo velikost). Aby byl obrázek vytisknut spolu s dokumentem (jinak je zde místo něj prázdné místo), je nutné ponechat volbu Tisk zatrženu.
3. Obtékání textu: Obtékání je poměrně důležitá vlastnost textových polí, proto ji můžeme nastavit na této kartě. Obtékání znamená, jak se chová okolní text k textovému poli. Obrázky jsou snad dosti výmluvné, proto se zmíníme přímo o volbě První odstavec, která znamená, že obtékat textové pole může pouze odstavec, ke kterému pole náleží a ostatní odstavce budou umístěny pod polem. Volba Na pozadí znamená v případě obtékaní přes, že je textové pole pod textem. Chceme-li, aby okolní text kopíroval hrany obrázku, jako je to na následujících ukázkách, je zde volba Obrys. Volba Pouze vně způsobí, že text obtéká pouze vně obrázku. Funkce Obrys není ještě dokonalá, proto se na ní nelze vždy spolehnout (občas buď nechá část pozadí viditelnou, jindy zase umaže část obrázku, která není pozadím.
4. Hypertextový odkaz: Obrázek může být zároveň hypertextovým odkazem, stačí zadat do pole URL adresu, do pole Název jméno odkazu a v poli Rámec určit, v jakém okně se má odkazovaná adresa otevřít.
5. Obrázky: Grafické efekty se nastavují na této kartě. Nečekejte nějaké zázračné efekty (ty musíte udělat přímo při tvorbě obrázku). Jsou zde pouze dvě volby: otočení podle vodorovné osy nebo podle osy svislé. V případě obrácení podle svislé osy můžete určit, zda tak má být na všech stránkách, levých nebo pouze na pravých. Tyto volby se hodí zejména v případě, že budeme chtít mít na pozadí dokumentu vodoznak a přejeme si, aby byl na protější stránce zrcadlově otočen.
6. Oříznout: Zde můžete podle potřeby vybrat pouze určitou část obrázku. V polích Vlevo, Vpravo, Nahoře a Dole určíme vzdálenost nového okraje od okraje původního (záporné číslo znamená zmenšení výřezu) v pořadí (levý, pravý, horní a spodní). Na malém náhledu vidíme, jak bude asi výsledek vypadat. V rámečku Size určíme rozměry obrázku nebo výřezu. Šířku  a výšku můžeme určit v centimetrech nebo v procentech originální velikosti. Tlačítkem Původní velikost navrátíme obrázku původní velikost.
7. Ohraničení: Potřebujeme-li vybraný odstavec ohraničit rámečkem, můžeme tak učinit na této záložce. V rámečku Uspořádání čar určíme, ze kterých stran bude ohraničení provedeno, vybereme styl čáry, dále určíme vzdálenost čáry od textu a v rámečku Styl stínování vybereme styl stínu.
8. Pozadí: Zde si nastavíme barvu pozadí. Nastavení barvy pozadí je jednoduché. Nastavení barvy pozadí se může hodit u transparentních GIFů.
9. Makro: Vytváření maker není pro začátečníka snadné a k pochopení je potřeba znát programovací jazyk. Jazyk je podobný Basicu (či spíše Visual Basicu), takže kdo tento jazyk ovládá, bude pro něj vytváření maker snadné.

Další objekty
Do dokumentu můžeme ještě, kromě zde již zmíněné tabulky, textového pole a obrázku, vložit také tzv. OLE objekty, zvuky, videa, matematické a chemické vzorce atd. Objekty vkládáme do dokumentu příkazem Vložit - Objekt. Z podnabídky vybereme, který typ objektu chcete vložit.
OLE objekt je takový objekt, k jehož funkci je potřeba jiný program než ten, ve kterém objekt je. 
OLE objektem může být tabulka OO Calc, obrázek OO Draw, graf OO Chart atd.
V dialogovém okně vybereme typ objektu. Nejprve jsou zde vypsány všechny objekty OO. Položkou Další objekty se otevře další dialogové okno, ve kterém jsou všechny ostatní objekty, které je možné vložit.

Samostatnou oblastí je možnost vložení speciálních znaků, polí (datum, čas, jméno), záhlaví a zápatí atd. Všechny tyto položky nalezneme v menu Insert (Vložit).

Oblasti dokumentu
Dokument můžeme rozdělit nejen na jednotlivé stránky odstavce nebo sloupce (příkaz Vložit - Ruční zalomení...), ale i na jednotlivé oblasti, ve kterých bude odlišné formátování (např. různý počet sloupců, různá barva pozadí atd.).
Oblast vložíme příkazem Vložit - Sekce. V na první kartě dialogu jde určit jméno oblasti, dále v rámečku Ochrana proti zápisu můžeme oblast uzamknout nebo skrýt.
Oblast může obsahovat sloupce, které můžeme nastavit na kartě Sloupce. Tato karta nám umožní umístit text do několika sloupců. Jejich počet zadáme do pole Sloupce, šířku sloupce určíme v rámečku Šířka pro každý sloupec samostatně, případně pro sloupce stejně široké, stačí zatrhnout volbu Automatická šířka. Mezi sloupci může být oddělující čára, kterou nastavíme v rámečku Oddělovací čára.
Na kartě Pozadí můžete umístit na pozadí jednu barvu nebo obrázek. Nastavení barvy pozadí zde již bylo zmíněné, takže se zaměřím pouze na nastavení obrázku. Tlačítkem Listovat jej vybereme a v rámečku Typ můžete určit vzhled. Obrázek může být umístěn dlaždicově, roztažen (Oblast), nebo můžete umístění určit.
Karta Poznámky pod čarou/vysvětlivky: Standardně jsou poznámky ze všech oblastí dokumentu soustředěny dole na stránce resp. na konci dokumentu. Pokud potřebujeme umístit poznámky těsně pod oblast, zvolte volbu Shromáždit na konci textu. V tomto případě můžeme začít číslovat od počátku (Restartovat číslování) a také určit vlastní formát číslování.
Psaní textu v oblasti ani jeho formátování či vkládání různých komponent do textu se nijak neliší od toho, co jste se naučili. S oblastmi se zkrátka pracuje stejně jako s celým dokumentem.

Kontrola pravopisu
Poslední věc, kterou se v textovém editoru naučíme, je nechat si zkontrolovat v dokumentu pravopis. Předem chci upozornit, že počítač nemůže zkušeného korektora nikdy (alespoň v češtině ne) nahradit. Existují totiž dvojice slov (např.: bít - být) a v některých případech záměna jediného písmene vede ke změně významu, který počítač nekontroluje. Proto berte kontrolu jako spíše orientační a raději dělejte co nejméně chyb (navíc něco jako shoda podmětu a přísudku je počítači cizí).
Kontrolu pravopisu spustíme klávesou F7. Pokud program nalezne chybu, otevře dialogové okno, kde je napsáno chybné slovo a několik možností oprav. V případě vícejazyčných textů můžeme vybrat v rozbalovacím seznamu Jazyk příslušný jazyk. Protože ve slovníku všechna slova nejsou (hlavně chybí vlastní jména), je možnost jej v případě, že si jsme jisti správností zápisu tlačítkem Přidat do slovníku přidat. Do pole Slovo můžete napsat slovo správně a stisknout ENTER nebo tlačítko Nahradit. Pokud jsi nejsme jisti, zda je vámi nové slovo správně napsáno, stačí stisknout tlačítko ABC a pokud se objeví vedle ikonka , je slovo napsáno správně. Někdy se může hodit chybné slovo přeskočit. Pro tento případ je zde tlačítko Ignorovat resp. Ignorovat vše, které přeskočí všechny výskyty tohoto slova v dokumentu.
Na panelu nástrojů na levé straně jsou dvě tlačítka, která mají něco společného s kontrolou pravopisu. Horní spustí kontrolu pravopisu a spodní spustí resp. zastaví automatickou kontrolu (chybná slova jsou podtržena červenou vlnovkou). Pokud na takto označené slovo kliknete pravým tlačítkem myši, můžete v místní nabídce vybrat novou podobu slova.

Tisk dokumentu
Pokud již máme dokument napsán a zformátován podle svých požadavků, nezbývá, než jej vytisknout (pokud to ovšem chceme). To provedeme velice jednoduše tak, že v nabídce Soubor zvolíte Tisk. Otevře se dialogové okno, ve kterém vybereme tiskárnu (můžeme upravit její vlastnosti). Dále zde můžeme nastavit rozsah tisku (to, co chcete tisknout). Zvolit můžeme mezi Vše, Stránky (jejichž čísla napíšeme do textového pole, např.: 3; 6; 9-14 vytiskne stránky 3, 6 a 9 až 14) nebo výběr. Dále můžeme nastavit počet kopií (v tomto případě může program tisknout jednotlivé výtisky seřazeně).

Zpět na hlavní stránku